LILIE
Lilie
Lilie - královna květin. Kouzelná, v našem klimatu mrazuvzdorná, ale náročná na půdu, ochranu proti hlodavcům, houbovým chorobám i živočišným škůdcům.
Specializované květinářské firmy chrlí ročně tísíce nových odrůd a trh je zahlcen novinkami. Jen na FLOŘE 2019 jsem napočítal přes 40 stánků s cibulkami. Na trhu je několik desítek druhů a tisíce odrůd. Já ve svém seznamu mám jen některé druhy, poslední dobou se specializuji na vysoké (až 230 cm) kterým se říká superorientpety. Pro začátečníky však doporučuji Azijské hybridy pro snadné pěstování. Nejkrásnější a nejnáročnější lilie s barvami duhy jsou pak Orientální hybridy.
Moje poznatky z pěstování: Asijské stejně jako SOP můžete pěstovat v jakékoliv půdě s neutrálním nebo kyselým Ph. Orientály jsou vysloveně vápnostřežné. Při sázení používám drátěné koše nebo plastové hluboké košíky proti hryzcům. Oproti tulipánům sázím lilie 2x hlouběji (20-30 cm), protože mají nejen kořeny pod cibulí, ale nad ní tzv. lodyžní kořínky, které vyrůstají z rašící lodyhy. O liliích je známo, že chtějí hlavu na slunci a nohy ve studenu. Je proto vhodné používat nízké krycí rostliny, případně mulč. Cibuli prospěje rovněž drenáž (omezuje bakteriální hnilobu). Při vlhkém počasí a vyšších teplotách se u všech druhů může projevit šedá plíseň (postřik fungicidy). Vedle mšic je nejnebezpečnější chřestovníček liliový (malý červený brouček), zde je potřeba použít Karate nebo Rovral. Zvláště orientály nesnáší přes zimu vlhkost, já je pěstuji nejraději ve skleníku, kde jsou květy výrazně větší. V zimě pak nejsou ve vlhku. Naopak SOP vysazuji mezi rododendrony a jsou kouzelné. Některé odrůdy SOP lilií však mají tzv bloudivý stonek a při použití drátěného koše se protlačí přes oko a přesazení je pak v podstatě nemožné (ulomí se stonek)
Chtěl bych upozornit, že lilie pěstuji pro potěchu duše a do nabídky se dostávají velmi zřídka, pouze při rozdělování jednotlivých kultivarů